KK není jen politička – ale navzdory svému mládí je i zatuchlým výparem z dob, kdy se teprve začala rozkládat odporná, syfilitická mrtvola Klementa Gottwalda s kůží pokrytou množstvím mokvajících vředů, které snad museli soudruzi balzamovači ze Sovětského svazu nejprve zasádrovat. Když se usměje, není to nic pozitivního – je to úsměv chovance z klecového lůžka a vypolstrované cimry, kde se dveře zavírají klikou jen zvenčí. Ten úsměv tě neuklidní – ten tě pronásleduje. I v noci. Budíš se zpocen strachem a první, co ti proletí hlavou, je právě ten děsivý, vyšinutý škleb. Úsměv komunistky by měl znít jako titul nejděsivějšího hororu v dějinách kinematografie.
Z nějakého důvodu ale prý tahle komouška mluví o padesátých letech nepřímo kriticky, když dnešní svět srovnává se zlatou érou monstrprocesů vedených podobně vyšinutými imbecilními prokurátory a s kriminály, kde matky rodily ve vězeňských kobkách a jejich novorozeňata umírala bez jména. Bez hrobu.
Imponuje vám? Hlasujete pro ni? Pak je to vaše hanba. Vaše selhání. Vaše ignorantství. Podporovat někoho, kdo relativizuje stalinistický teror, kdo pohrdá bezpečnostními zárukami, kdo by nás s klidem v oku a úsměvem na rtech vrátil zpátky do náruče ruského impéria – to není názor. To je morální dno. Je to rezignace na paměť, na zodpovědnost, na vlastní historii. Vždyť zlo v tomto národě nikdy nepřichází s rohama – většinou má rtěnku, trikolóru a falešné volání po „míru“.
A jak vypadá to zlo? Má děsivý, svazácký škleb a sedí v komisích. Nutí sousedy a kolegy tě udávat. Vytváří systém fízlování – každý na každého. Je to domovnice s hrbem, kvůli které ti neschválí výjezdní doložku, protože jsi “ideově nevyspělý”. Je to na metry potem páchnoucí školní referentka, která ti to zavaří a oni ti nedovolí studovat, protože nalitej otec řekl něco v hospodě. Je to předsedkyně závodního výboru s knírkem jako Švorcová, co tě po šichtě nutí chodit na stranické schůze KSČ a ty celé dny jenom vymýšlíš, jak se z toho vykroutit. Jsou vlezlí jako svrab. Je to ten neviditelný systémový hnis, kvůli kterému ti nedají dialýzu, když ti je víc než 45 a chceš prostě jen žít – protože na tu mají nárok v SANOPZu jen kádrově prověření svazáci. A pak ti někdo řekne, že to byly zlaté časy. Jasně. Zlaté možná pro ty, co mají nasráno v hlavě a nechtějí od života nic. Ale hlavně, aby mohli buzerovat druhé – nebo se jako vyznavači submisivního stylu života nechat ostatními buzerovat.
A právě s tímto mentálním inventářem chce tuhle zemi vydat Rusku na stříbrném podnose, s mašlí, nápisem „vystoupíme z NATO“ a zřejmě i již sepsaným zvacím dopisem. Protože vystoupit z NATO je pro nás v současné geopolitické situaci to nejlepší, co můžeme udělat. Protože kdo spolupracuje, ten se (podle šmejdů ze Stačilo) bát Ruska nemusí.
A se vší úctou ke stáří… Je sotva obhajitelné, aby svět mladých tvořili senioři – a to navíc s principy z minulého století. Jenž právě soudružka dokonale reprezentuje. Domnívat se, že s tímto nahlížením lze pozitivně ovlivňovat realitu mimořádně složitého a mnohovrstevnatého digitálního věku, je iluze hraničící s naivitou. V praxi by jim totiž nakonec zbylo jen jediné, co skutečně znají: uchýlit se k zákazu všeho, čemu sami generačně nerozumí.
Když se na nás KK usměje, ať nás chrání všichni svatí!