Internet byl spuštěn s ušlechtilým cílem. V ARPANETu si od konce 60. let dopisovaly univerzity, třeba Stanford se Santa Barbarou. Ostatně i u nás byla první linka zprovozněna právě na ČVUT. Na první pohled by člověk očekával, že internet bude přispívat k širšímu všeobecnému rozhledu. Již nebude třeba listovat v knihách, často obsahujících neaktuální poznatky, ale každý si tak šmahem opatří aktuální informace. Nikdy by mne nenapadlo, že si ale může opatřit aktuální „informace“ o tom, že planeta, na které žijeme, je placatá.

Myslím, že svou roli hraje i to, že v posledních letech lidé přestávají důvěřovat vědě. Můžeme spekulovat o tom, jaký podíl na tom mají sociální sítě. Tam totiž na základě velmi povrchního a primitivního sledování výhradně jen dílčích (a na první pohled pozorovatelných) jevů, je schopen dle svého názoru „sestřelit“ několikrát odbornou veřejností recenzované vědecké teorie nejeden influencer. Přeborníkem je třeba i poměrně známý chlápek, který během svého dojemného rozplývání se nad sebou samým, jako triumf neopomene i zmínit, že má peníze. Přesněji, jak říká: Hodně peněz. Nakonec nám s příkladnou ignorací statistiky předloží jeden snímek. Vyřízeno. Ta věda. Nandali jsme jí to! Hahaha. Celou věc pak ochotně a dobrovolně přiživí parta řiťolezeckých nohsledů, kteří by po dotyčném snad sežrali i jeho hovno, aby si jich všiml. To je samozřejmě trochu extrémní příklad, nicméně dotyčný prokazuje se svými toxickými pohůnky vědě podobnou medvědí službu, jako leckterý pošahaný příznivec fantasmagorie o placaté Zemi. Je vlastně smutné, že někdo, ke komu jsem jako kluk vzhlížel, je dnes terčem (oprávněného) posměchu, aby se tasil s podobnou argumentací, jako páprdové ve čtvrté cenové.

Zeměplocha

Není proto divu, že leckteří z podobně laděných a téměř až paranoidně nedůvěřivých lidí, jsou ochotni nevědomky odevzdaně akceptovat třeba i celou tu směšnou konspiraci o tom, že Země je ve skutečnosti placatá. Nevadí jim, že jim někdo vlastně tvrdí, jak by například měli být schopni dohlédnout až do velmi vzdálených měst, což se ostatně nikomu nedaří ani z poměrně vysokých vrcholů. Vedle toho všeho působí poněkud tragikomicky příběh šíleného Mika – blbce, který byl schopen obětovat tomuto nesmyslu vlastní život, aby se při pokusu se svým vlastním strojem zřítil a zemřel. Ten se nejspíše domníval, že jen vlastní stroj mu pravděpodobně ukáže placatou Zemi, neboť konvenční pronajaté letadlo mu ji nejspíš bude nějak zakřivovat.

Prostá matematika

Jako kartografa mne tahle kravina baví o to víc. Když totiž vidím, že někdo na koleni „dokazuje“ placatost Země svými prostoduchými argumenty, vyloženě se popadám za břicho smíchy. A proč? Většinu geodetických úloh lze vlastně řešit i naprosto primitivními goniometrickými funkcemi. V podstatě lze geopočty rozložit na jednodušší úlohy a spoustu věcí by si schopnější počtář s pár náčrtky byl schopen odvodit. Sinus a tangens známe všichni. Vtip je v tom, že jsou to obecné matematické principy. Naprosto základní. Ty nikdo žádnou “konspirací” o tom, že žijeme na kulaté (je to spíš taková brambora – geoid) Zemi, přece zatížit nemohl. Pokud bychom si tedy následně jako schopní počtáři vytvořili svou vlastní (opět nikým nezmanipulovanou) čtvercovou síť, která by nám posloužila jako souřadnicový systém, pak bychom na základě nich dokázali k jednotlivým měřením z terénu vypočítat souřadnice v tomto systému.

Tak… a teď mají někteří z Vás pocit, že už pronikli do geodézie a kartografie. Dovedou přece počítat s goniometrií. Matematicky si tedy na ose X a Y odvodí, jaké budou souřadnice. Cha! No… Realita je ale trochu jiná. Nebudou Vám vycházet. Kdybyste si tedy na papíře načrtli několikakilometrové obrazce, které se na konci z obou stran potkají, v terénu se Vám provést stejný a tedy postupně vytyčit, uzavřený obrazec o stejných úhlech i vzdálenostech pomocí totální stanice (to je to, čím měří geodeti) nepodaří, ani kdybyste se zbláznili. Nezapomněli jste na něco? Na magické číslo 6378? Co to vlastně je? Joo, aha, to je poloměr Země! Celou úlohu jste totiž počítali fakticky jen ve 2D, ačkoliv Země je skutečně trojrozměrná a zakřivená. Garantuji Vám, že byste se v podstatě na vlastní oči přesvědčili o tom, že neuvažovat zakřivení Země, to znamená, že jinak naprosto logické postupy učiníte nepoužitelnými. Takhle to chodí v kartografii. Snaží se nám tedy pár influencerských tupců namluvit, že někdo zakódoval tuto “konspiraci” i do běžné matematiky? Pak to museli být už Egypťané nebo ve starém Řecku Aristarchos, otec goniometrie, a to tedy 200 let před naším letopočtem. Za koho lobbovali? Za NASA?